Jarní prázdniny

Jarní prázdniny jsme tradičně strávili u Sedláčků v Jablonci, kam jsme dorazili v neděli večer. Náplň byla celkem jasná - dopoledne lyžovat, odpoledne relaxovat. Jak, to se ještě domluvíme. Rozumně si dopoledne zalyžovat mimo jiné znamená, že bychom měli být na svahu nejpozději v devět, a to předpokládá vstávání tak ve čtvrt na osm.  Venku nad Jabloncem stále hustě zataženo s mlhou a to se z pelíšku moc nechce. Hlavně holkám. "Prázdniny jsou vod toho, abysme se aspoň trochu vyspaly!!!", ozývaly se z pod peřin rozhořčené protesty. V druhé polovině týdne přibyly výrazy jako "Tyranie!!!" a nekompromisní "Nejdeme nikam!!!". Jenom kombinací rodičovské autority a úplatků v podobě vytoužených odpoledních aktivit se mi je podařilo vytáhnout ke snídani a na tanvaldský Špičák. Lyžařské podmínky letos byly velmi slušné. Před prázdninami napadlo dost přírodního sněhu, v noci ještě mrzlo a tak jsme začínali na pěkně utažených sjezdovkách. První den jsem se začínal děsit, že holky od loňska lyžovat zapomněly, ale celkem se rozjezdily a mohli jsme sjíždět všechno, co Špičák nabízí. Alice sice inklinovala k modré a nakonec ji hoblovala výhradně, s Klárkou jsme barvy střídali. Ve středu odpoledne nás nadšená Ali vytáhla do libereckého IQ parku, kam už jednou zavítala v rámci školy v přírodě. Ani se mi nechtělo věřit, že jsme na čtyřech podlažích všemožných hrajátek,  pokusů a hlavolamů strávili přes čtyři hodiny. O den později jsme jeli do Babylónu podruhé, tentokrát do akvaparku, kde jsme měli možnost se vyřádit podle libosti, protože byl téměř prázdný.     Kýženou atrakcí byl Twister, skluzavka - trychtýř, na který si letos dosáhla i Alice, loni omezená věkovým limitem. Po šesté večer navíc světla pohasla a rozsvítily se podvodní barevné reflektory, takže jsme si užili i "chvíle romantiky", jak to Klára nazvala. Zatímco nad Jabloncem celý týden visela poklice mraků a mlhy, za humny panovala nálada mnohem rozmanitější a třeba v úterý a ve středu jsme si na lyžich užívali téměr kýčovité scenérie s azurovou oblohou a s panoramaty Jizerských hor...

Valentýn

Mé tři lásky pro mě doma dnes připravily překvapení:

Nechtěné koupání

Holky odjely do Podlažic a my chlapi zůstali doma. Příležitost projít se a odlovit nějaké kešky v okolí. Nejbližší neodlovené se schovávaly v bývalém kamenném lomu u Škvoreckého potoka jen kousíček od úvalských Slovan. Lesík kolem potoka je mokřadový, v zamračeném odpoledni působil až nepříjemně a my jsme s úlevou vylezli srázem k okraji úvalských novostaveb. Odtud byl jen kousek k Úvalským rybníkům, kde nás po odlovení Rákosníčkovy cache chtěli sníst dva černí labradoři, ale vyvázli jsme bez úhony na těle i na duši. 
Nedělní mrazivé a jasné dopoledne nás vylákalo do Škvorecké obory, kam jsme se k naší hanbě dosud nikdy nebyli podívat. A je to celkem pohledný kus lesa podél říčky Výmoly. Došli jsme ke Květnické studánce a otočili to, abychom taky stihli připravit slíbený oběd, až se holky vrátí. U jedné zákruty potoka se Quip smekl na blátě a zahučel pod hladinu Výmoly, jen to žbluňklo. Tak jsme vyzkoušeli, že dokáže instinktivně plavat, vyhrabal se na břeh celý rozjančený z nové zkušenosti.