Čarodějnice

Na nebi se sbírala temná mračna a v dálce sem tam proletěl oblohou klikatý blesk. Přesto jsme se s nadějí v srdci a náležitě vystrojení, tedy jen holčičky, vydali před sedmou na hřiště, kde už čekala připravená obrovská hranice. I s opravdickou čarodějnicí na špičce. Ne jako loni, kdy tam visel plyšový medvěd se šátkem, z čehož má Alice dodnes malé traumátko. Deště se nám vyhnuly, vatra vzplála, děti si kolem ní trošičku zablbly, pak už se rozhořela menší hranice "na buřty", která ale sálala jak vysoká pec, veškeré opékací pruty byly na ten žár příliš krátké. Naslibovali jsme prckům, že si uděláme oheň na buřty u nás na zahradě, tak nás doslova odtáhli ze společného dění. Spolu s pár sousedy jsme u ohně vydrželi až do půl druhé, hormada ptačího zobu se výrazně zmenšila, ještě pár táboráčků a budeme mít čisto...

KIA Cee'd

V Hradešíně už nás musejí mít sousedi za extravagantní šílence, nebo aspoň moje zaměstnání, když za posledních osm měsíců parkuju před domem už čtvrté auto, a to jen do července, pak zase změna. Ale konečně je to auto normální, ne náklaďák s mříží, což se hned hodilo a tak jsem rovnou ze servisu jel pro prkna a dřevo na přístřešek k filtraci bazénu, zbytek kufru naplnil mulčovací kůrou, halt venkov je venkov, tady bych Lamborghini neužil...

Svatojiřská pouť

Zní to velkolepě "svatojiřská pouť", ale jednou máme v Hradešíně kostel Svatého Jiří, přišel čtyřiadvacátý duben a do vsi přijeli kolotočáři. Po dvou dnech, kdy holky po očku pozorovaly vršky kolotočů, jsme se vydali "na náves". Klárce se bohužel dělá na kolotočích zle, ještě že mi Alice byla parťákem, a tak jsme projeli řetízkáč i Twister, ono vlastně na place skoro nic jiného nebylo. Samozřejmě jsme nemohli vynechat střelnici, naštěstí se koťátka spokojila s růžemi, i tak nás to stálo broků... Nabažit se těch několika atrakcí bylo otázkou necelé hodinky a s růžovou tečkou v podobě pytle cukrové vaty jsme se pomalu odšourali domů.

Geburtstagparty

Oslavy narozenin našich děvčátek proběhly podle očekávání, vyvrcholením byla nedělní narozeninová párty, kam si obě pozvaly pár kamarádek. Ještě že se holky narodily tak pěkně blízko sebe, jinak bychom to museli absolvovat dvakrát...

Velikonoce

Plánovali jsme strávit Velikonoční víkend spolu s kamarády na Monínci. Kartami ale zamíchal virák, který k nám zanesla v týdnu Alice, a který nás nutil strávit sobotu v objetí záchodové mísy. Alespoň jsme tak dodrželi vélikonoční půst... Z Monínce tedy sešlo. A protože Alici už velmi otrnulo a neměla stání , sbalili jsme v neděli odpoledne brusle a vyjeli do Nymburka k Labi vyzkoušet, jestli jsme kolíbačku na inlajnech ještě nezapomněli. Cyklistů a bruslařů nás míjeli desítky, holkám se během hodiny začaly motat nohy, tak jsme nic nenatahovali a po zmrzlině jeli zpátky. Po pondělní sousedské pomlázce jsme si s Královými prcky vyjeli do lesa na kole, abychom vyzkoušeli Aličino nové, narozeninové. Jela jako drak, můžeme směle plánovat výlety. A protože jsme na Monínci zmeškali výpravu za pokladem, poodjeli jsme později odpoledne k Jevanům a dali si asi čtyřkilometrovou procházku od rybníku Šáchovec ke zcela nově udělanému rybníku poblíž Černých Voděrad, letos napuštěnému. Po návratu Alice usnula vyčerpáním, zřejmě naše kondice po viróze ještě není stoprocentní...

Jarní narozeninová smršť

Opět nastaly jarní měsíce a s tím spojená smršť narozenin a svátků. A příležitost sejít se všichni v rodinném kruhu. Tentokrát v Průhonicích u Kašperků. Ještě že mezi dětmi není žádný chlapeček, v týmu princezen by nejspíš děsně trpěl...